MUDr. Zbigniew Wojnar
Fotodermatózy
Fotodermatózy jsou kožní nemoci způsobené slunečním zářením. K
jejich vzniku přispívá zejména ultrafialová složka, kterou z
hlediska biologických účinků dělíme na tři typy: UVA, UVB a UVC.
UVA záření, zvané dlouhovlnné, má vlnové délky v rozmezí 320 až
400 nm. Atmosféra jej zachytí jen asi z 5%, zbytek dopadá na
zem. Proniká hluboko do kůže, kde reaguje s buněčnou DNA a
přispívá k jejímu stárnutí, tvorbě vrásek a vzniku některých
typů rakoviny (basaliom, melanom). Je to jakýsi „tichý zabiják“,
jehož nežádoucí účinky se dostavují až po mnoha letech expozice.
UVB, středněvlnná složka (280 – 320 nm), má naopak na svědomí
akutní reakce, známé jako „spálení sluncem“ (dermatitis
solaris). UVB je z větší části pohlcena v oblasti ozónové vrstvy
atmosféry. Na zem jí dopadá jen asi 5%, nejvíce v poledních
hodinách letních měsíců, kdy je pobyt na slunci vysloveně
škodlivý.
UVC (krátkovlnné záření s vlnovou délkou pod 280 nm) nese
vysokou energii, schopnou usmrtit živé organismy. Atmosféra jej
naštěstí kompletně zachytí, a tak se s ním setkáváme pouze při
použití tzv. germicidních lamp, využívaných ke sterilizaci
operačních sálů nebo dezinfekci vody. Fotodermatózy vznikají u
lidí, kteří reagují na neadekvátně nízké dávky UV záření.
Několik hodin až dnů po oslunění se na jejich kůži objeví
svědivé zarudlé vyrážky či puchýře. Jejich vzhled bývá velmi
různorodý, proto nemoc dostala název polymorfní světelná erupce
(anglicky polymorphous light eruption, zkratka PMLE). První
výsev se zpravidla objeví na jaře, po pár dnech většinou mizí,
má však sklon recidivovat. Některé méně citlivé pacienty PMLE
postihne jen jednou ročně během letní dovolené u moře (tzv.
„Mallorca akné“).
Léčba PMLE je symptomatická. Proti svědění podáváme
antihistaminika v tabletách. Postižená místa chladíme, zánět
zklidníme krémy s kortikoidy aplikovanými nejlépe večer po
osprchování. Nejtěžší případy vyžadují krátkou kůru kortikoidy v
tabletách, vždy pod dohledem lékaře. Samozřejmostí je maximální
ochrana před UV zářením. Je nutno minimalizovat pobyt na přímém
slunci, nosit pokrývku hlavy a oděv s dlouhými rukávy. Ochranné
krémy s vysokým ochranným faktorem (nejlépe 50) aplikujeme
několikrát denně, zejména po koupání. U pacientů se značnými
potížemi je možné zkusit předsezónní fototerapii opakovanými
malými dávkami UV záření, které vedou k tzv. otužení kůže
(anglicky hardening). Tuto léčbu nelze provádět v běžných
soláriích, měl by ji řídit zkušený dermatolog na základě předem
stanovené individuální citlivosti pacientovy kůže. Některé
fotodermatózy souvisejí s užíváním léků, schopných reagovat s UV
zářením (jde o tzv. fototoxické reakce). Riziková jsou například
antiobiotika (tetracykliny, chinolony, trimetoprim, Biseptol),
diuretika (furosemid, hydrochlorthiazid), antidiabetika ze
skupiny derivátů sulfonylurey, antiarytmika (amiodaron,
chinidin), cytostatika (metotrexát) anebo nesteroidní
antiflogistika (ibuprofen, ketoprofen, piroxicam). Léky mohou
působit i lokálně v podobě masti (ketoprofen – Dolgit). Pacienti
užívající tato léčiva mají být vždy poučeni, aby se vyhnuli
slunění. Fototoxické reakce vznikají též po manipulaci s
rostlinami obsahujícími tzv. furokumariny. Patří sem kořenová
zelenina (karotka, celer, petržel, pastiňák), fíky, limetka,
citrus, bergamot nebo obávaný plevel bolševník obrovský. V místě
kontaktu s rostlinou (nejčastěji na rukou zahradníků) vznikají
vyrážky a puchýře, které se dlouho a obtížně hojí. Vadit mohou i
limetkové a citrusové drinky konzumované během letních
dovolených (tzv. „Margarita dermatitis“). Pozor též na parfémy!
Bergamotová silice (vůně podobná citronu) zanechává po oslunění
tmavé skvrny na krku (tzv. „přívěsková“ dermatitis).
Fotosenzitivita (zvýšená citlivost na sluneční záření) provází
některé interní choroby. Příkladem je systémový lupus
erythematodes (SLE), chronické zánětlivé onemocnění postihující
celou řadu orgánů (kůži, klouby, cévy, srdce, ledviny aj.).
Kožní změny nastupují řádově týdny po oslunění, proto si
pacienti této souvislosti často nevšimnou. Na rozdíly od PMLE se
vyrážky u lupusu hojí jen zvolna a obtížně, a mohou jizvit.
Typický je symetrický erytém po obou stranách nosu, jenž
připomíná motýla. Kožní změny v obličeji (zejména na víčkách)
jsou typické i pro další revmatickou nemoc, dermatomyositidu,
která je provázena zánětem svalů vedoucímu k výraznému pocitu
únavy a slabosti. Diagnostika a léčba těchto nemocí patří do
rukou revmatologa. Zvláštní kategorií nemocí spojených s
fotosenzitivitou jsou porfyrie. Jde o pestrou skupinu geneticky
podmíněných enzymových poruch vzniku krevního barviva
hemoglobinu, kdy se v těle hromadí patologické meziprodukty,
zvané porfyriny. Jejich výskyt ve tkáních vede k jaterním anebo
neurologickým potížím, a v kůži přispívá k zánětlivým změnám
horšící se vlivem oslunění. Chronické jizvení obličeje spolu s
typickým postižením zubů dává nemocným upíří vzhled. Z pohledu
pacienta je důležité sledovat vývoj kožních reakcí na sluneční
záření. Prchavé vyrážky, které rychle mizí, jsou typické pro
benigní polymorfní světelnou erupci. K prevenci recidiv je nutná
přísná ochrana před UV zářením, jakož i vyloučení zhoršujících
faktorů (léky, kosmetika s obsahem bergamotu, kontakt s
fototoxickými rostlinami). Pokud se kožní potíže dlouhodobě
nelepší, je nutná návštěva dermatologa.
